|
|
Rekognice
Košacká, Kristýna ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Vybrané aspekty rekognice osob Abstrakt Tématem této diplomové práce je rekognice osob, jako významný a v praxi hojně užívaný důkazní prostředek. Práce se zejména snaží poukázat na významné problematické a nejasné aspekty právní úpravy rekognice a na základě komparace naší právní úpravy s právní úpravou v zahraničí, a to především v rámci Spojených států, navrhnout právní úpravu de lege ferenda, která by mohla přispět ke spolehlivějším výsledkům rekognice a menšímu zásahu do práv poznávané osoby. Diplomová práce se nejdříve věnuje obecné právní úpravě rekognice, se zaměřením na rekognici osob in natura, zejména její povaze, fázím, zásadám provedení a některým zvláštním způsobům provedení rekognice osob. Stěžejní část diplomové práce se zabývá problematickými a nejasnými aspekty provedení rekognice osob, a to konkrétně provedením rekognice jako neopakovatelného úkonu, provedením rekognice jako neodkladného úkonu a úpravou povinností poznávané osoby ve vztahu k rekognici, se zaměřím na současnou právní úpravu daných aspektů, názory odborníků a komparaci současné právní úpravy daných aspektů s právní úpravou ve Spojených státech. Závěrečná část diplomové práce se věnuje možným způsobům právní úpravy vybraných problematických aspektů de lege ferenda. Klíčová slova zvláštní způsoby dokazování, rekognice,...
|
|
|
Rekognice ve vyšetřování trestné činnosti
Žáková, Lucie ; Čáp, David (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
(česky) Rigorózní práce s názvem "Rekognice ve vyšetřování trestné činnosti" se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Jsou zde také definována práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Úvodní část je dále věnována komunikaci a jejím vlivům na úspěšné vedení výslechu a rekognice. Následně je zde pojednáno o psychologických aspektech procesních úkonů v přípravném řízení, přičemž v závěru teoretické části jsou podrobně popsány faktory, které mají vliv na vedení rekognice. V empirické části bylo kladeno za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele v simultánním a kombinovaném formátu. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim prezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek rekognice.
|
|
|
Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici
Žáková, Lucie ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
(česky) Diplomová práce Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Definujeme zde také práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Dále se v úvodní části věnujeme komunikaci, jejím druhům a vlivu, který má kvalita komunikace na úspěšné vedení výslechu. Krátce se také zmiňujeme o interpersonální percepci. Pozornost v teoretické části je dále věnována osobnosti vyšetřovatele a důležitým charakteristikám, které jsou základem pro policejní profesi. V závěru teoretické části popisujeme faktory, které mají vliv na vedení výslechu a případnou rekognici pachatele trestného činu. V empirické části jsme si kladly za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim odprezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus
Hanák, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus Abstrakt Tato práce pojednává o zvláštních způsobech dokazování v trestním řízení, kterými jsou konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě, a které jsou upraveny v oddílu třetím hlavy páté trestního řádu. V úvodu práce je stručně popsán historický vývoj zvláštních způsobů dokazování a nalezneme zde i zamyšlení nad rozdíly kriminalistických metod a procesních úkonů. Úvodní část také popisuje zákonnou úpravu zvláštních způsobů dokazování v platném trestním řádu, a co této úpravě předcházelo. Práce se v jednotlivých částech věnuje všem zvláštním způsobům dokazování, pro bližší zkoumání si autor zvolil konfrontaci, rekognici a vyšetřovací pokus. Každá část obsahuje definici dané problematiky, zvláštnosti úkonu, jeho praktické použití a problémy s nimiž se praxe nejčastěji potýká. Části rekognice a vyšetřovací pokus byly navíc doplněny o kazuistiku z těchto oblastí. Část konfrontace mimo jiné uvádí zásady provádění konfrontace, pojednává o praktickém průběhu konfrontace, konfrontovaných subjektech a osobách přítomných konfrontaci, věnuje se také předchozímu výslechu konfrontovaných osob, dokumentaci konfrontace, aplikaci ustanovení trestního řádu o výpovědi obviněného a o svědcích,...
|
|
|
Rekognice osob v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bruna, Eduard (oponent) ; Musil, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT DISERTAČNÍ PRÁCE Rekognice osob v trestním řízení Disertační práce se podrobně věnuje rekognici osob v trestním řízení, která je nejen tradiční metodou kriminalistické praktické činnosti, ale s účinností od 1. 1. 2002 též samostatným trestněprocesním úkonem upraveným v § 104b tr. řádu jakožto jeden ze zvláštních způsobů dokazování. Současně je třeba reflektovat skutečnost, že kvintesencí rekognice je psychický proces znovupoznávání probíhající na základě komparace dříve vlastními smysly vnímané osoby (zpětně vybavené z paměťové stopy ve formě představy) s osobami aktuálně vnímanými, a to primárně s cílem individuální identifikace neboli ztotožnění. Do celého úkonu, při němž z povahy věci dochází ke střetu práv a zájmů jednotlivých osob, se dále promítá nespočet proměnných jak na straně systému trestní justice (tzv. system variables), tak na straně okolností trestněprávně relevantní události a osob samých (tzv. estimator variables). Mnohé z proměnných přitom nelze objektivně postihnout. Zahraniční zpětné prověrky pravomocně rozhodnutých případů navíc jednoznačně prokazují značnou chybovost očitých svědectví, jež implikuje vysoké riziko usvědčení fakticky nevinných osob, dostanou-li se tyto do hledáčku orgánů činných v trestním řízení jakožto možní pachatelé. Rekognici pro vše uvedené pojímáme jako...
|
|
|
Rekognice
Mufová, Alžběta ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Předmětem předkládané práce je jeden z důkazních prostředků trestního řízení, a to rekognice, která je upravena v § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním. Daná problematika je posouzena komplexně, z mnoha různých pohledů, a to jak teoretických, tak i z vlastní praktické zkušenosti. Práce je zaměřena zejména na rekognici živých osob in natura, možná úskalí tohoto typu rekognice a nabízí také možná řešení, jak těmto úskalím čelit. V prvních kapitole se diplomová práce věnuje problematice rekognice po teoretické stránce a jejímu vymezení, pohledu na její neodkladnost a neopakovatelnost a také otázce toho, zda má poznávaný objekt povinnost se jí zúčastnit. Dále sleduje její historický vývoj a předkládá nejen současné náhledy na rekognici jako důkazní prostředek, ale také na to, jak byla rekognice vnímána v minulosti, a to včetně poznatku, že právně zakotven byl tento institut až v nedávné minulosti. Poměrně dlouho byla rekognice vnímána pouze jako zvláštní druh výslechu svědka (a tento pohled dodnes přetrvává i u některých teoretiků), jako zvláštní důkazní prostředek byla rekognice do právního prostředí zakotvena až velkou novelou trestního řádu. Rekognice je dále srovnávána s dalšími důkazními prostředky, které trestní řád upravuje a blíže se věnuje jednotlivým druhům rekognice, které...
|
|
|
Rekognice v trestním řízení
Rešlová, Anna ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou rekognice v trestním řízení, která je upravena v ustanovení § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Práce pohlíží na rekognici jak z pohledu trestního práva, tak i z pohledu kriminalistiky a přináší též vzhled do několika psychologických aspektů tohoto významného procesního úkonu, zejména paměťových stop. Cílem této rigorózní práce je provedení kritické analýzy současného stavu jak z pohledu zákonné úpravy, tak i z pohledu správnosti a efektivity nastavených postupů. To vše za účelem zodpovězení otázky, zda úprava de lege lata vyhovuje požadavkům moderního trestního práva procesního. Rigorózní práce se nejprve věnuje rekognici jako zvláštní formě identifikace včetně problematiky paměťových stop a jejích specifikům. Dále se věnuje nahlížení na rekognici z pohledu trestního práva, kdy se zabývá samotným pojmem rekognice, historickým vývojem procesního úkonu, včetně shrnutí několika teoretických definic, které se v odborné literatuře nejčastěji objevují. V další části práce je blíže rozebrána samotná rekogniční procedura, dle jednotlivých fází rekognice, od procesu přípravy až po samotné znovupoznání včetně dokumentace a následného hodnocení rekognice. Pozornost je věnována zejména dostatečnému poučení subjektů rekognice a způsobu...
|
|
|
Rekognice
Veselá, Veronika ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Rekognice Rekognice jako samostatná kriminalistická metoda slouží k identifikaci osob, věcí či zvířat v souvislosti s kriminalisticky relevantní událostí. Zároveň je ale také procesním úkonem upraveným v samostatném oddílu trestního řádu nazvaném Některé zvláštní způsoby dokazování. Toto zařazení, ke kterému došlo po novelizaci s účinností od roku 2002, napovídá, že důležitost a význam rekognice nelze podceňovat a kromě odborníků z řad teoretiků se jí nově zcela oprávněně dostalo větší pozornosti i ze strany zákonodárce. Diplomová práce je rozčleněna do šesti kapitol a každá z nich pojednává o rekognici z jiného hlediska, jež ve svém souhrnu pokrývají nejpodstatnější aspekty a skutečnosti s rekognicí souvisejících. První kapitola je věnována teoretickému úvodu do problematiky rekognice jako takové, její definici, vymezení její podstaty a rovněž jednotlivým druhům rekognice s vymezením základních odlišností, jež mezi jednotlivými druhy panují. V poslední řadě tato kapitola obsahuje také teoretické zasazení tohoto institutu do kriminalistické vědy. V kapitole druhé je zmapováno konstituování rekognice od nejstarších pramenů, jež se v minulosti o rekognici třeba jen zmiňují až po současnou právní úpravu v trestním řádu, která je podrobena podrobnější analýze. Zejména se jedná o § 104b TŘ věnovaný rekognici,...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus
Hanák, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus Abstrakt Tato práce pojednává o zvláštních způsobech dokazování v trestním řízení, kterými jsou konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě, a které jsou upraveny v oddílu třetím hlavy páté trestního řádu. V úvodu práce je stručně popsán historický vývoj zvláštních způsobů dokazování a nalezneme zde i zamyšlení nad rozdíly kriminalistických metod a procesních úkonů. Úvodní část také popisuje zákonnou úpravu zvláštních způsobů dokazování v platném trestním řádu, a co této úpravě předcházelo. Práce se v jednotlivých částech věnuje všem zvláštním způsobům dokazování, pro bližší zkoumání si autor zvolil konfrontaci, rekognici a vyšetřovací pokus. Každá část obsahuje definici dané problematiky, zvláštnosti úkonu, jeho praktické použití a problémy s nimiž se praxe nejčastěji potýká. Části rekognice a vyšetřovací pokus byly navíc doplněny o kazuistiku z těchto oblastí. Část konfrontace mimo jiné uvádí zásady provádění konfrontace, pojednává o praktickém průběhu konfrontace, konfrontovaných subjektech a osobách přítomných konfrontaci, věnuje se také předchozímu výslechu konfrontovaných osob, dokumentaci konfrontace, aplikaci ustanovení trestního řádu o výpovědi obviněného a o svědcích,...
|
|
|
Rekognice
Janulková, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se věnuje rekognici, která představuje frekventovaný procesní úkon a jednu ze základních kriminalisticko-taktických metod. Práce pohlíží na rekognici jako na velmi důležitý důkazní prostředek, a to z pohledu trestního práva procesního i kriminalistiky. Rekognice je také úkonem velmi specifickým, neboť proces znovupoznání probíhá v mozku člověka a nelze ho nijak kontrolovat nebo ověřit. Všechny tyto charakteristiky zvyšují požadavky na řádnou přípravu a provedení rekognice. Rigorózní práce také poukazuje na skutečnost, že rekognice je významným procesním úkonem i v případech, kdy nedojde ke ztotožnění nebo výsledek rekognice nebude věrohodný, neboť takový výsledek může být využit pro další postupy při vyšetřování. Cílem rigorózní práce je komplexně a přehledně zpracovat problematiku rekognice a analyzovat, zda současná právní úprava rekognice odpovídá významu tohoto procesního úkonu. Dále je cílem práce analyzovat postup při provedení rekognice a jeho správnost a efektivnost. V návaznosti na tyto cíle práce poukazuje na problémy, vady a nejasnosti spojené s rekognicí a nastiňuje možné způsoby jejich odstranění. Rigorózní práce se nejdříve věnuje obecným poznatkům o rekognici, druhům rekognice a vztahu rekognice k dalším kriminalistickým metodám. Stěžejní část rigorózní práce se...
|
host ::
RSS.